UPOZORNĚNÍ: Report je subjektivní náhled jedince na událost a tudíž nemá vypovídající hodnotu!

Jak dopadl svátek elektronické taneční hudby Pleasure Island?

Začnu heslem: Jaké si to uděláš, takové to máš – to mě napadlo po přečtení několika komentářů nespokojených návštěvníků festivalu na facebooku, naproti tomu se našlo daleko více nadšených a děkovných reakcí na adresu uplynulé víkendové akce a samozřejmě i United Music. Vždy se najdou nějaké nedostatky a vlastně buďme za ně rádi, protože pouze tak se můžeme zlepšovat.

Nejprve bych chtěl i já poděkovat United Music za výtečnou akci a snahu oživit českou taneční scénu festivalem na světové úrovni, protože tento cíl se jednoznačně povedl! Vše bylo perfektně připraveno, vše, kromě několika nedostatků, fungovalo na jedničku a tak bylo na každém jedinci, jak naloží se svým programem a že skutečně bylo z čeho vybírat.
Osobně jsem po příchodu do areálu nejprve učinil malý průzkum terénu, abych zjistil, že všechny stage byly v dostatečné vzdálenosti od sebe, samozřejmě tak, aby člověk nemusel překonávat několikasetmetrové vzdálenosti, když by se rozhodl přejít někam jinam. Z tohoto pohledu se lišily jen Fabric a Pure Trance, které byly v těsném sousedství, ale vše bylo vyřešeno tak, aby se hudba nemohla přebíjet.

Vlastně jsem přesun po areálu praktikoval poměrně často a tuto festivalovou tour, jsem začal krátkým pobytem na Reset Stage, kde to gradovalo už od samého začátku. Hudebně mě tento žánr opravdu neoslovuje, nemohu se při poslechu Hardstyle zbavit spojitosti s diskotékovým Hands Upem, ale na Resetu to zkrátka žilo a to už od úvodních beatů.
Když se ohlédnu zpět, tak vlastně nebyla jediná stage, kde bych se zdržel déle než 30 minut, samozřejmě s výjimkou kolosální Main Stage. Na té jsem strávil nejvíce času, a to z důvodu, že jsem nechtěl přijít o největší hvězdy festivalu, kterými pro mě měli být Avicii a Tocadisco.

Na úplný začátek jsem se těšil na trio Brian, Tripmain a Bon Finix, jejichž vystoupení nabralo neplánované hodinové zpoždění. Celkově se mi jejich set dost líbil, byla to taková příjemná progressivně houseová pohoda, občas prokládaná nějakou hitovkou s naprosto precizní technikou mixu, o kterou se nejčastěji staral Tripmain.

Po nich od 16:00 nastoupil německý DJ Sharam Jey, na kterého jsem zůstal jen několik desítek minut, protože mě svým electro-houseovým setem příliš neoslovoval. Poté se mi dostala informace, že to pořádně rozjel, ale bohužel pro mě to bylo v době, kdy jsem se pohyboval kdekoliv jinde po areálu jen né v blízkosti hlavní produkce.Rozhodně se musím zmínit o Studiu 54 vyzdobeném veselými žlutými smajlíky, kde hráli mému srdci nebližší hudbu, tedy energický progressive a funky house, který nikoho nenechá v klidu.

                       

Pure Trance a Giuseppe Ottaviani. I na tuto scénu jsem si našel několikrát cestu, no a právě zmíněný Giuseppe z legendárního italského projektu Nu-NRG mě donutil zavzpomínat na časy dávno minulé, kdy jsem se i já nechával unášet podobnými rytmy. Několik dalších účastníků mi při pozdějších náhodných rozhovorech sdělilo, že výtečné výkony na Pure Trance podali i pánové Jochen Miller a Gareth Emery

Po nějakém čase, který jsem střídavě trávil v Mecca , Fabric a Reset se opět vracím na hlavní stage, kde již Sharam Jey přepustil místo Michaelu Burianovi a i jeho set, ačkoliv jsem z něho slyšel maximálně 30 minut, se mi dost líbil. Musel jsem zařídit nějaké příjemné a neodkladné záležitosti,
a proto jsem nezískal dostatek podnětů k hodnocení Michaelova výkonu.
Návrat do areálu byl v 19:50, abych stihl (pro mě) největší hvězdu festivalu teprve dvacetiletého Aviciiho, jeho neuvěřitelné úspěchy zde nebudu připomínat, koneckonců v odkaze je k přečtení exkluzivní rozhovor, který se nám s Aviciim podařilo uskutečnit: http://www.dirtymusic.cz/rozhovory_clanky_17.htm
Náš příchod byl sice o 5 minut déle, ale kamarád mě uklidnil, že Avicii ještě nehraje, 19:55 a Avicii stále nikde... Že by nějaké komplikace? Napadlo mě. Najednou se na světelné tabuli za DJem objeví informace, že vystoupení Aviciiho je přesunuto mezi Jerome Isma Ae a PVD mezi 00:00 a 01:00 a dokonce je i zkráceno na 1.hod. Což pro mě osobně bylo velké zklamání, protože jsem si jist, že tento mladík měl po hudební stránce z celého line-upu na hlavní scéně rozhodně nejvíc co nabídnout, ale nijak jsem se tím nenechal vyvést ze skvělé nálady.

Neočekávaná změna programu byla taková, že od 20:00 se za mixážní pult postavil mistr Tocadisco. Mistr píši záměrně, protože tento borec svým energickým výkonem, skvělou komunikací, brilantním výběrem tracků a technikou dynamického mixu zastínil všechny DJe a stal se nekorunovaným králem Pleasure Island. Takhle má vypadat DJ světové úrovně. Tocadisco ukázal, že za mixákem není žádný suchar a neskutečně se bavil, pomocí mikrofonu každou chvíli burcoval dav a svojí pozitivní auru dokonale předával publiku, které ho za to odměňovalo hlasitými projevy a tak atmosféra gradovala až do konce jeho vystoupení, tedy do 22:00 hod. kdy za děkovného a zaslouženého potlesku opustil scénu.

 

 

                      

Po něm nastoupil Jerome Isma Ae. Během několika úvodních minut Jeromeho setu padlo rozhodnutí opět prozkoumat ostatní stany a hangáry a zjistit, kde se co děje. Následovala povinná zastávka u Studia 54, kde každou chvíli zněly nějaké tracky od Aviciiho, a tak možná získal i jeden primát a to - nejčastěji hraný umělec na Pleasure Island.
Kolem čtvrt na dvanáct se vracíme na Main Stage. Jerome hrál svůj klasický progressivní sound, ale s přibývající dobou strávenou jeho pozorováním jsem čím dál víc nabýval dojmu, že ho hraní jaksi nebavilo, nezaznamenal jsem žádný náznak komunikace a ani zjištný pohled na publikum, jako by ho příliš nezajímalo, že se to před ním nehýbe a skutečně při rozhlédnutí kolem sebe bylo patrné, že lidé spíše postávají, nebo debatují a tančících bylo jen jako šafránu. Na této skutečnosti se podepsalo i snížení zvuku, které je vysvětleno níže. Takže atmosféra trochu pokulhávala.
24:00 netrpělivě čekáme, co se bude dít, ale zatím se nic neděje. K DJovi přichází kdosi z produkce a pravděpodobně mu sděluje, ať hraje dál (domýšlím si). Čekání na Aviciiho je nekonečné a dokonce mě napadá, že mohly nastat nějaké zásadní komplikace, kvůli kterým nakonec ani nevystoupí.

                    

00:15, to byl čas, kdy se splnilo přání mnoha účastníků festivalu. Avicii přichází k mixážnímu pultu, obejmutím se pozdraví s Jeromem a do CD playeru vkládá první CD s úžasným doposud nevydaným trackem Robyn - Hang with me (Avicii remix), jsem obklopen skvělými lidmi a obrovsky si to užíváme. Avicii mixuje další track Adrian Lux – Teenage Crime (Axwell Remode), na řadu přichází Dennis Ferrer - Hey Hey (ID REMIX - možná Avicii Remix), Eurythmics - Sweet Draems vs Pocket808- Ghost Ship (Hook N Sling Remix), Justice vs. Simian - We Are Your Friends (Chris Moody Mix), Prodigy - Smack My Bitch Up (Max Vangeli & AN21 Remix) Avicii, Sebastien Drums & Norman Doray - Tweet It a svojí bleskovou  45ti minutovku zakončil Tim Berg – Alcoholic (Avicii Edit) (za doplněný a opravený tracklist děkuji Jenckovi), kterou utnul přesně v polovině, hodinky ukazovaly 01:00 Avicii se na nás usmál a udělal takové gesto, jako by chtěl říct: promiňte, mrzí mě to, ale nic s tím neudělám a zmizel do back stage. Profesionálně, i když bez rozloučení, přenechal místo dalšímu headlinerovi, kterým měl být PVD. Paul mi hned první skladbou dal najevo, že to nebude můj šálek kávy a tak jsme se opět přesunuli jinam a následně se střídavě pohybovali po areálu.

Konec produkce nastal nečekaně o hodinu dříve, a to v 5:00, zrovna jsem si užíval neskutečné jízdy, kde jinde, než v přední části Studia 54. Venku už bylo vidět a tak jsem se chvíli kochal pohledem na několik jedinců, kteří se nedokáží uhlídat, překročí svou míru a nechtěně tak nabízejí další vizuální SHOW.

A víte co nejlepší na letních festivalech? Pro mě osobně je to svoboda a možnost výběru.

Otázky a odpovědi:

Proč hrál Avicii jen 45 min. místo původního plánovaného času? Zde si pouze domýšlím, ale nabízel by se zpožděný, nebo přesunutý let.
Proč netekla voda u toalet? Protože lidé po sobě zkrátka nedokáží utáhnout kohoutky.
Ztlumení hudby na Main Stage? Napadlo někoho, že to bylo kvůli hygieně a překračování povolené hladině zvuku?!?
Proč si ten a onen nechává bundu v autě a pak si stěžuje, že musí platit 50,- Kč za vrácenku? Vždyť byly pro všechny připraveny šatny.
Okradli vás u stánků s jídlem, nebo pitím? Je vaše volba, že o tom víte a necháte si to líbit.
Že se přebíjel zvuk na stageích? Pokud vám vadil i tento problém, stačilo udělat několik kroků stranou.
Špatné počasí? Buďme všichni rádi za to, jak bylo! Oproti předpovědi z minulého týdne, která na víkend slibovala krupobití a přívalové deště, to vlastně dopadlo báječně, několik kapek v průběhu dne i noci sice spadlo, ale to snad nikomu nemohlo vzít úsměv na tváři.

Dokonce se objevily stížnosti na drahé vstupné. Zde se pokusím stručně popsat význam vstupného: Pokud si sečteme náklady na reklamu, honoráře umělců, zakoupení licence značky Pleasure Island, zajištění pořádkových a úklidových služeb, pronajmutí letiště, kompenzace města a spoustu dalších výdajů a navíc - nechceme zkrachovat, tak naproti tomu bychom lidem rádi zajistili maximální komfort v kombinaci s vysokou úrovní a kvalitou, asi těžko by šla podobná akce uspořádat za levnější vstupné. A to si nikdo z nás nedokáže představit tíhu zodpovědnosti takovéto monstrózní události, kde se schází tisíce lidí. Stačí připomenout událost z Love Parade.

Shrnutí: Od začátku až do konce jsem se výtečně bavil a Pleasure Island Iliusions si maximálně užíval. A moc děkuji všem známým, které jsem potkal a kteří mi první a doufejme, že ne poslední ročník Pleasure Island zpříjemňovali – zkrátka: udělal jsem si to takové, jaké jsem to chtěl mít…

Pokud má tento report mít vypovídající hodnotu, nemohu napsat, že vše bylo perfektní a dokonalé, protože nebylo, ale hledání nedostatků je na někom jiném. Takže znovu děkuji celému teamu United Music za perfektní akci. Kdo se nechal odradit počasím, může jen litovat.

Jedna rada pro ty, co si to neužili, tak jak by si bývali představovali - možná příště zkuste změnit partu a obklopit se někým jiným, někým, kdo se umí bavit za každého počasí, někým kdo ,,neremcá“, někým, kdo za vším nehledá jen problémy…

Pro www.dirtymusic.cz Jan Zelenka

 

Sdílet článek na: